Jednotlivé principy a s nimi související metody práce
- Senzitivní fáze ve vývoji dítěte a jejich využívání :
Dítě je v těchto fázích nejlépe naladěno a připraveno k získávání určitých schopností, k zvládnutí určitého problému a učení. Tyto vývojové fáze trvají jen určitou dobu a již se nevrací s takovou intenzitou.
Úkolem učitele je rozpoznat u dítěte tyto fáze a využít je v procesu učení
- Polarita pozornosti:
Dítě se maximálně soustředí na určitou činnost.
Pokud je dítě takto zaujato, nemá být vyrušováno a má mu být poskytnut dostatek času, aby práci samo dokončilo.
- Připravené prostředí:
Snahou učitele je vytvořit pro dítě prostředí, které by ho motivovalo, nabádalo a lákalo k učení. Nábytek je rozmístěn tak, aby byl dostupný a vyhovoval věku a potřebám dětí, stolky tvoří pracovní a psací koutky. Místem pro práci se stává i volná plocha koberce. Součástí třídy by měla být knihovna, naučné tabule, rozmanitý didaktický materiál, tradiční Montessori pomůcky a výpočetní technika. Vše zaujímá své vlastní místo a je volně přístupné, aby děti mohli samostatně:
- volit práci z nabídky aktivit
- objevovat a poznávat nové učivo podle svého zájmu
- pracovat podle navržených postupů
- zaznamenat si výsledky práce podle daných kritérií
- svou práci porovnat se vzorem, kontrolou či kritérii
Didaktické pomůcky jsou velice názorné, umožňují trvalé pochopení látky, kterou dítě pak snadno aplikuje do praktických úloh. Většina pomůcek má možnost kontroly samotným dítětem.
Připravené prostředí také zahrnuje osobnost učitele. Učitel respektuje individualitu každého dítěte, je pozorovatel, rádce a partner, který pomáhá, organizuje,
nabízí a inspiruje.
- Svobodná práce dětí:
Svobodná, volná práce dětí je základní činností. Svoboda volby dítě vede k úspěchu, sebezdokonalení, ale také k sebeuvědomění a důstojnosti.
Žák si volí:
- co bude dělat (na jaké oblasti, tématu, jevu, pomůcce bude pracovat)
- s kým bude pracovat (sám, ve dvojici, ve skupině)
- kde bude pracovat (stolky, lavice, křesla, kobereček na podlaze, u počítače…)
- kdy bude pracovat na daném tématu. Dítě motivuje jeho polarita pozornosti, každé dítě je na určitou věc „naladěno“ v jinou dobu.
V Montessori třídách tedy není pevně daný rozvrh.
Volná práce však neznamená, že dítě střídá činnosti bez ukončení nebo nedělá nic. Svoboda nespočívá v tom, že dítě zůstane ponecháno samo sobě, nebo že učitel vůbec nezasahuje do jeho vzdělávání a učebních procesů. Nějakou činnost si dítě zvolit musí. Učitel činnost dětí koordinuje a využívá své pedagogické dovednosti, aby i bez příkazů pomohl najít dítěti činnost, která ho zaujme a zároveň posune v jeho vzdělání. Pokud se dítě pro danou činnost rozhodne, je jeho povinností práci nejen dokončit, ale i dodržovat předem daná pravidla, která s touto činností souvisejí.
Míra svobody dítěte je vždy určována jeho zodpovědností za vlastní vzdělání.
- Zodpovědnost:
Zodpovědnost je vždy v souladu s principem „Pracovat co nejlépe a dokončit zvolenou práci“. Dítě nese svoji vlastní zodpovědnost za respektování domluvených pravidel soužití, domluvených způsobů práce, využití času ve vyučování a postupu pro vytváření plánu učební činnosti (individuální plány, společné plány).
- Výuka podle pravidel vytvořených samotnými dětmi:
Meze v chování a jednání jsou stanoveny tak, že se všichni demokraticky podílí na vytváření pravidel. Demokracie je tak na malé sociální skupině přímo
praktikována.
- Plánování a organizace vyučování dětí:
Děti se učí každý den si rozvrhnout čas, pracují s denními nebo týdenními plány, vypracovávají úkoly s daným termínem dokončení a mají možnost si rozdělit práci na školní či domácí.
- Volný pohyb dětí:
Volný pohyb dětí zajišťuje postupné zdokonalování pohybů jemné i hrubé motoriky. Pohyb se využívá také k rozvoji myšlení, učení a zapamatování si. Respektuje individuální potřeby dětí. Je přirozený.
- Izolace jedné vlastnosti:
Při vysvětlování musí učitel dodržet postup po jednotlivých krocích a nikdy neučit naráz více nových jevů, dovedností či poznatků.
- Třístupňová výuka:
Třístupňová výuka spočívá ve třech za sebou navazujících fázích:
- seznámení s daným pojmem
- dítě pasivně rozpozná pojem
dítě aktivně zná daný pojem
- Práce s pochvalou, chybou a sebekontrolou:
Děti si samostatně podle zadaných kritérií porovnávají práci se vzorovou kontrolou. Učí se sebekontrole a hledají možnosti opravy vlastních chyb.
Chyba je ukazatel další cesty ve vzdělání.
- Komunitní kruh:
Děti se každý den setkávají „na elipse“ . Hlavním smyslem tohoto setkání je:
- ztišení, koncentrace a vnímání kamaráda
- sdílení zážitků a myšlenek, vypravování, diskuse
- řešení problémů či nevhodného chování ke spolužákům
- doporučování a nabídky práce pro ostatní
- organizace a plánování práce ve třídě
- prezentace práce s oceněním a doporučením na vylepšení
- stanovení pravidel a limitů informace k tématickým okruhům a učivu
- Ticho, klid a harmonie:
Děti se učí „prožívat“ ticho, které jim následně přináší stav větší radosti. V tichu se učí spojit se se svou vnitřní pravdou. Během cvičení ticha se zklidňuje nejen tělo, ale i mysl. Tak může dítě nalézt rovnováhu nejen ve vnějším, ale i ve vnitřním světě.
- Práce ve věkově smíšených skupinách:
Tato práce vede děti k přirozené spolupráci, pomoci a vzájemnému respektu. Starší či zkušenější děti pomáhají mladším, a tím si sami ověřují a utužují již nabyté znalosti a dovednosti. Práce ve věkově smíšených skupinách umožňuje dětem, aby i na obtížném úkolu pracovaly s pomocí zkušenějšího spolužáka aktivně; porovnáním práce starších spolužáků získávají děti přirozeně první zkušenosti a informace o problému.
- Prezentace vlastní práce:
Děti jsou vedeny k prezentaci práce jak vlastní, tak skupinové. Popisují, co se jim povedlo a čím se mohou prezentovat. Při prezentaci se učí získávat nové informace od spolužáků, učí se z jiných způsobů práce a originálních nápadů spolužáků.
- Hodnocení práce dětí:
Žáci ani jejich práce není klasifikována, neboť klasifikace a porovnávání dětí mezi sebou nebo důraz na jejich výkonové pořadí se neslučuje s principy pedagogického systému Montessori. Významnou složkou učebního procesu se stává slovní hodnocení pokroků jednotlivce učitelem i každodenní vedení dětí k dovednosti sebehodnocení. Důležité jsou i prezentace práce mezi spolužáky a vedení dětí k ocenění a doporučení na vylepšení práce spolužáků. Práce s chybou je indikátorem vlastního sebehodnocení.
- Vedení žáků k sebehodnocení:
Žáci jsou vedeni ke kritickému posouzení a ocenění své práce od ústního popisu k písemnému zhodnocení výsledků své školní práce, svého jednání, chování a respektování pravidel třídy.
- Vedení portfolia školní práce:
Žáci si pravidelně zakládají výsledky své práce na pracovních listech nebo projektech do svých portfolií. Učí se tak práci podle zadaných pravidel a třídění
materiálů.
- Spolupráce s rodiči:
Nedílnou součástí Montessori systému je pravidelná spolupráce s rodiči. Pro dítě je velmi důležité jednotné působení principů vedení a práce doma a ve škole. Zpětnou vazbu o práci dětí ve škole mohou rodiče získávat na třídních schůzkách nebo z pravidelného sledování portfolia či deníku.
Mgr. Lucie Westfálová, vyučující