Jaro je tu

Jaro je tu… Počasí nám to ohlašuje již delší dobu, a tak jsme toto roční období využili v 8. třídách v hodinách slohu jako námět k líčení. Typickým rysem líčení je vyjádření pocitů a atmosféry.

I když líčení klade velké nároky na slovní zásobu, myslím si, že se to žákům rozhodně povedlo. Posuďte sami.

Mgr. Jaroslava Jirsová, vyučující českého jazyka

Jaro

Jaro jsem si vybrala, protože se sluníčko konečně probouzí. Protahuje se po dlouhé zimě a natahuje své zářivé paprsky, aby všechno kolem zahřálo.

Travička se zase zelená a už se neschovává pod sametově bílou sněhovou peřinou. První kvítí stydlivě vykukuje nad zem. Kolem poletují včelky odpočinuté po zimě. Třepotají malými křidélky a vybírají si ty nejvoňavější kytičky. Stromy se krášlí jarními květy, napínají své větve a ukazují světu, kdo je na zahradě nejhezčí. Okouzlují mě i zlatavé narcisky, které v záhonku září jako hvězdy na nebi.

Jaro považuji za nejkrásnější roční období, a proto se celou zimu těším na teplé a barevné jarní dny.

V. Umlaufová, 8.B

Jaro

Jaro jsme si vybrali, protože je to naše oblíbené období. Všechna bílá peřina se mění ve vodu, která zvlažuje rozsvícenou louku. I slzy deště krásně probouzejí jarní kytičky. Ptáčci začínají zpívat a koruny stromů nádherně kvést. V každém jarním ránu nás sluníčko probouzí a dobrou náladu nám přináší. Teplé jarní počasí probouzí i zvířátka z dlouhé studené zimy. Včelky vylétají z úlů na louky, kde opilují čerstvě rozkvetlé květinky. Pestrobarevní motýlci se za letu pyšní svými nádhernými křídly, které ladí s jarními barvami. Mravenci se těší, až zase začnou pracovat na svých obydlích. Zkrátka jaro je nejlepší roční období.

Skupinová práce – V. Gregor, V. Stránský, D. Slavík 8. B

Jaro

Jaro jsme si vybraly, protože je to naše nejoblíbenější roční období. Je to období, kdy se příroda probouzí po dlouhé mrazivé zimě.

Lidem do očí svítí zlaté paprsky hřejivého sluníčka. Zvířátka se probouzí z dlouhého zimního spánku. Slzy deště dopadají na sněženky a petrklíče, které vykukují z krásné zelené travičky. Včeličky vylétají ze svých úlů na louky, plné čerstvě rozkvetlých kytiček, které se s láskou usmívají na svět. Sbírají lahodný pyl z barevných květů, aby utišily svůj hlad.

Ptáčci se pohupují ve větvích rozkvetlých stromů a zpívají si milostné písničky. Mírný větřík si hraje s větvičkami stromů. Počasí je často jako na houpačce a nechává nás v rozpacích, jaké bude dál.

I po uplynutí několika jar v našem životě se stále těšíme na nové, které každoročně přichází.

Skupinová práce – R. Karásková, M. Němečková, A. Vyziblová 8.C